Obor řízení a analýzy
rizik je považován za velmi důležitý, a to zejména z důvodu, že analýza
rizik je zákonně požadovanou nedílnou součástí uvádění výrobků na evropský trh
v rámci certifikace CE. Každý výrobek musí mít při svém návrhu a
výrobě zpracovanou analýzu rizik, která by mohla mít negativní dopad na zdraví,
nebo majetek jeho provozovatelů či uživatelů.
A právě zhodnocení míry
naplnění této povinnosti může být platnou pomocí v případném soudním sporu
při rozhodování o způsobené újmě na
zdraví či majetku. Analýza a zejména management rizik, vstupuje v poslední
době do popředí zájmů v oblasti řízení podniků. Například
v automobilovém průmyslu je funkční systém řízení rizik ve výrobě již
v dané branži povinností. V chemickém průmyslu je analýza rizik
technologického výrobního procesu, jakožto prevence vzniku havárie, dokonce
zákonnou povinností. Proto lze jednoznačně předpokládat, že bude
v budoucnu na provedenou analýzu rizik kladen čím dál tím větší důraz.
Management nebo řízení rizik
je dnes spolu s analýzou rizik pevnou a povinnou součástí certifikovaných
manažerských systémů, jako je třeba norma ISO 9001.
Risk management, česky řízení rizik či zacházení
s riziky, je oblast řízení projektů i procesů, která se zabývá zjišťováním a
hodnocením jejich nebezpečí a nežádoucích důsledků.
Řízení rizik (Risk Management) je oblast
řízení zaměřující se na analýzu a snížení rizika, pomocí různých metod a
technik prevence rizik, které eliminují existující nebo odhalují budoucí
faktory zvyšující riziko. Řízení rizika je soustavná, opakující se sada
navzájem provázaných činností, jejichž cílem je řídit potenciální rizika, tedy
omezit pravděpodobnost jejich výskytu nebo snížit jejich dopad na organizaci a
její cíle. Účelem řízení rizik je předejít problémům či negativním jevům,
vyhnout se krizovému řízení a zamezit vzniku problémů. Řízení rizik se skládá
se z několika vzájemně provázaných fází:
• identifikace rizik
(risk identification)
• analýza rizik
(risk analysis)
• zhodnocení /
posouzení rizik (risk evaluation)
• ošetření rizik
(risk mitigation) a zvládnutí rizik (respektive jejich zmírnění)
• monitoringu rizik
(risk monitoring and review)
Identifikace
rizik je klíčovým odrazovým můstkem pro další práci s rizikovými faktory. V tomto
kroku se pomocí různých invenčních metod (nejběžněji brainstorming) hledají jednotlivé
rizikové faktory. Vzniká pak registr rizik, katalog rizik či seznam rizikových
faktorů.
Zásadní pro řízení rizik je analýza rizik.
Pomocí analýzy rizik se zjišťuje míra nebezpečí (hrozba), kterým je organizace
vystavena, jak moc jsou její aktiva vůči těmto hrozbám zranitelná, jak vysoká
je pravděpodobnost, že hrozba nastane (zranitelnost) a jaký dopad to na
organizaci může mít.
Výsledkem hodnocení rizik může být tzv.
Matice hodnocení rizik, pomocí které lze jednotlivé rizikové faktory „zaškatulkovat“
do jednotlivých skupin či tříd podle pravděpodobnosti výskytu a závažnosti
důsledků či dopadu. V této matici lze rizika brát jednak jako hrozbu, ale
i jako jakousi příležitost.
Základními strategiemi pro ošetření rizik
jsou:
·
Vyhnutí se riziku
·
Zmírnění rizika (snížením pravděpodobnosti
jeho vzniku nebo snížením důsledků jeho dopadu)
·
Eliminace zdroje rizika (tedy odstranění
kořenové příčiny rizika)
·
Akceptace rizika (s rizikem se „naučit“
žít)
·
Přenesení rizika (např. jeho pojištěním)
Součástí
zvolené strategie je také soubor nápravných opatření, které jasně definují jednotlivé
kroky, ty jsou přiřazeny jednotlivým osobám a jsou určeny konkrétní termíny. S výhodou
lze použít metodiku SMART.
Odpovědnost za řízení rizik je v
organizacích rozložena v rámci celého managementu. Nejvyšší odpovědnost má
přirozeně vlastník, statutární orgán a nejvyšší management (top management)
společnosti.
Přestože řada
organizací hasí "pomyslné požáry", není jejich risk management jejich
prioritou. V lepším případě si udělali maticovou tabulku Registr Rizik (Risk
Register). Ale už nikdo neřeší
kolik řídíme rizik
která nás ohrožují reálně
jaké jdou efektivně outsourcovat (např. na
pojišťovnu)
a tak dále... Nehledě na to, že nikdo ve
firmě neví, kdy se registr naposledy aktualizoval, kdo jej skutečně analyzoval
a jaké provedl opatření.
V malých organizacích je odpovědnost za
řízení rizik koncentrována na úrovni statutárního orgánu, protože není
efektivní zaměstnávat specializovaného manažera rizik na plný úvazek. Ve
středních a velkých organizacích je odpovědnost rozložena na jednotlivé
manažery. Velké organizace nebo organizace podnikající v rizikovém prostředí
(například banky, pojišťovny, petrochemický a energetický průmysl, letecký
průmysl, doprava) mají určeného specialistu (manažera rizik). Téměř vždy je
řízení rizik spojeno s rolí finančního ředitele, neboť dopady rizik (škody) i
protiopatření lze finančně vyjádřit a mají dopad na finanční plánování.
Společnosti si dnes více, než kdy předtím
uvědomují, že musí zaujmout proaktivní přístup k řízení rizik. Právě proto se
stále více spoléhají na své kvalifikované manažery.
Ze své pozice se RISK Manager věnuje celé škále
potenciálních rizik. Rizika mohou pramenit z řady zdrojů. Od finančních, přes
právní, smluvní, strategické, rizika třetích stran atd...
Hlavní náplň práce Risk Manažera
Tvorba metodiky pro řízení
rizik
Implementace strategie řízení
rizik
Příprava doporučení pro
eliminaci rizik
Přezkoumání směrnic a procesů
pro identifikaci rizik
Reportování nadřízeným a
zainteresovaným stranám
Práce se statistickými modely,
oceňování rizik, analytika
Monitoring všech platných
právních a regulačních předpisů ve společnosti
Manažerský přístup k řízení rizik je odlišný. Mít
opravdovou strategii pro řízení rizik znamená hodně přemýšlet a vyhodnocovat:
Co budeme dělat s riziky?
Chceme nastavit strategii a
metodiku?
Výchozí bod pro úspěšné řízení rizik v
každé organizaci je vzdělávání a následné přidělování zodpovědnosti za rizika.
A to nejenom z pozice CEO (generální ředitel), ale i na pozicích ředitelů
projektové, programové a portfolio kanceláře.
Správně nastavená metodika řízení rizik
je vyvážená tak, abychom ignorovali rizika, která jsou zanedbatelná, nebo málo
pravděpodobná a naopak. Ve skutečnosti často dochází k nevyváženým nákladům v
oblasti risk managementu.
Mezi nejznámější metody a metodiky v oblasti řízení rizik patří:
• BASEl I, BASEL II
, BASEL III - pravidla kapitálové přiměřenosti týkající se provozních rizik
bank
• CorIA (Core Impact
Assessment)
• Analýza pomocí
kontrolního seznamu - CLA (Checklist analysis) - analýza kontrolním seznamem
• Analýza příčiny a
následků (CCA - Cause-Consequence Analysis) - analýza příčin a následků -
kombinace FTA a ETA
• CRI (Continuous
Risk Improvement)
• Metoda Delphi
• Metodika CRAMM
(CCTA Risk Analysis and Management Method) - analýza rizik a řízení bezpečnosti
informací
• CPQRA (Chemical
Process Quantitative Risk Analysis) -
kvantitativní posouzení rizika chemického procesu
• EWRM
(Enterprise-Wide Risk Management)
• ETA (Event tree
analysis) - analýza stromu událostí
• FMEA (Failure
Modes and Effects Analysis) - analýza možných vad a jejich následků
• FMECA (Failure
Mode, Effects and Critically Analysis) - analýza možných vad a jejich
kritických následků
• FTA (Fault Tree
Analysis) - analýza stromu poruchových stavů
• HAZOP (Hazard and
Operability Study) - riziková a operační analýza
• HAZID (Hazard Identification
Study) - studie identifikace nebezpečí
• HRA (Human
Reliability Analysis) - analýza lidské spolehlivosti
• kognitivní
modelovací struktury při identifikaci a hodnocení rizik:
• PHA (Preliminary
Hazard Analysis)
• PPAP (Production
Part Approval Process)
• Prognózování
• Pravděpodobnostní
metody
• RIPRAN (RIsk
PRoject ANalysis)
• RR (Relative
ranking) - relativní klasifikace
• SA (Safety Audit)
- bezpečnostní audit
• SR (Safety Review)
- bezpečnostní prohlídka
• VaR (Value at
Risk)
• W-I (What-if
Analysis) - Co když..analýza
• Winterlingova
krizová matice
Mezi analytické techniky použitelné pro identifikaci potenciálních
rizik lze zařadit:
• Brainstorming
• Brainwriting
• Analýza pěti sil
5F (Porter’s Five Forces)
• PESTLE analýza
• SWOT analýza
• VRIO analýza
• Winterlingova
krizová matice
• Paretovo pravidlo
• Prognózování
• SMART - návrh cílů
• Technika scénářů
Standardy v oblasti řízení rizik:
• ISO 14971 (pro
zdravotnické prostředky) - Global Harmonization Task Force (GHTF)
• ISO 16085:2006 -
Systems and software engineering - Life cycle processes - Risk management
• ISO 31000 Risk
management (Řízení rizik - Principy a směrnice)
• IEC/ISO 31010
Management rizik – Techniky posuzování rizik
• ISO Guide 73:2009
Risk management - Slovník
• ISO/IEC TR
13335-1:1999
• ISO/EIC Guide
73:2002
• OHSAS 18001
Hodnocení ochrany zdraví a bezpečnosti práce
• AS/NZS 4360:2004
- Risk Management
• SOX
(Sarbanes-Oxley Act)
Související pojmy a metody:
• Akceptace rizika
(Risk acceptance)
• Aktiva, majetek
(Assets)
• BOZP, Bezpečnost a
ochrana zdraví při práci - (Occupational safety and health, OSH)
• Cílová úroveň
rizika (Target Risk Level)
• Data mining
• KRI (Key Risk
Indicators)
• Matice rizik (Risk
Matrix)
• Metody prevence
rizik
• Monitoring a
revize rizik (Risk monitoring and review)